Prostor mezi břeclavským nádražím a zástavbou na dnešní ulici Jana Palacha byl původně prázdný. Nacházelo se zde tzv. nádražní pastvisko, které bylo na jaře pravidelně zaplavováno vodou z Dyje. Městský park byl v těchto místech slavnostně otevřen 23. 6. 1895. Největší zásluhu na vybudování parku měl ředitel knížecí pily Franz Kausek a místní Pěstební a okrašlovací spolek. Plány budoucího parku údajně vypracoval sám lednický zahradní ředitel dr. Wilhelm Lauche. Tehdejší park byl o něco větší než dnes. Rozkládal se na ploše ohraničené nádražní kaplí, Černým chodníkem a lanžhotskou silnicí.
V roce 1935 se uskutečnila z iniciativy Okrašlovacího spolku částečná revitalizace parku podle projektu ředitele brněnských městských zahrad Josefa Rulla. Další velká změna nastala na přelomu 30. a 40. let, kdy německé vedení města nechalo celý park obehnat novým železným plůtkem (jeho zbytky jsou dodnes vidět kolem nádražní kaple). Část zeleně okolo nádražní kaple však musela ustoupit rozšíření silnice před nádražím. Největší ránu městský park utrpěl v letech 1965-1966, kdy byla napřímena silnice mezi Břetislavovou a Stromořadní ulicí, čímž byl dosavadní park rozdělen na dvě části – tj. prostor dnešního parku a ostrůvek zeleně okolo nádražní kaple.
Poslední větší úpravy proběhly ve druhé polovině 90. let. Nejprve byla v letech 1995-1996 podle projektu architekta Karla Božka postavena pěší zóna na místě dřívější jednosměrné ulice mezi gymnáziem a nádražím. Úpravy vyšly na 14 mil. Kč. Nicméně tím došlo opět ke zmenšení plochy zeleně, neboť byl nově vydlážděn prostor okolo kaple sv. Rocha. Následně byla v letech 1998-1999 provedena celková revitalizace parku včetně nových cestiček, mobiliáře a výsadby dřevin.
Nejmladším stavbou v parku je tzv. pavilon miniatur z roku 2010, který krátce sloužil jako prezentační pavilon zmenšenin staveb Lednicko-valtického areálu. Dnes je příležitostně využíván pro pořádání menších kulturních akcí a výstav.
