(Břeclav 16. 8. 1822 – 30. 9. 1905 Břeclav)
Spoluzakladatel břeclavského cukrovaru, velkostatkář a vůdčí osobnost německé Břeclavi
Hermann Kuffner pocházel ze zámožné břeclavské židovské rodiny. V mládí studoval na piaristické škole v Mikulově, ale učení nedokončil, protože si jeho otec přál, aby se věnoval podnikání. V roce 1861 stál u zrodu břeclavského cukrovaru, který se pod jeho vedením stal jedním z největších průmyslových podniků v regionu. Politickou kariéru zahájil roku 1867, kdy krátce působil jako starosta břeclavské židovské obce. Nedlouho poté byl zvolen členem městské rady a 29. března 1873 starostou města. V této funkci vydržel rekordních 26 let.
Během svého dlouhého mandátu se Kuffner především snažil dát Břeclavi městský ráz. Mezi jeho největší zásluhy patří založení městské spořitelny a měšťanské školy, stavba radnice, dláždění veřejných prostranství, stavba sirotčince či nového hřbitova. Často neváhal přispět na rozvoj města i vlastními prostředky, např. roku 1888 vybudoval soukromým nákladem 40 000 zl. městskou nemocnici (dnes hygienická stanice). Negativním projevem jeho starostování byla výrazná germanizace veřejného prostoru.
Roku 1899 z důvodu vysokého věku odmítl pokračovat v čele města a odešel na odpočinek. Na jeho počest mu nechala radnice namalovat portrét v životní velikosti, jenž byl trvale umístěn do zasedacího sálu břeclavského zastupitelstva. Již v roce 1877 obdržel od města za zásluhy o školství čestné občanství a byla po něm pojmenována ulice vedoucí kolem cukrovaru. Čestné občanství H. Kuffnerovi udělily také Stará Břeclav a Kostice. V roce 1881 mu byl udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 3. srpna 1900 jej císař povýšil do šlechtického stavu.
Je pochován na břeclavském židovském hřbitově.