(Břeclav 1. 2. 1880 – 9. 11. 1962 Břeclav)
Strojní topič, písmák a předák sociální demokracie
Břeclavský rodák Jan Cypris patřil k hlavním levicovým osobnostem meziválečné Břeclavi. Pocházel z dělnického prostředí a po celý život pracoval u dráhy jako strojní topič, později jako dozorce. Už v roce 1907 vstoupil do sociální demokracie, kde byl nedlouho poté zvolen důvěrníkem. Od roku 1909 byl také předsedou vzdělávacího dělnického spolku Budoucnost a členem výboru Matice břeclavské. Při rozkolu v sociální demokracii v roce 1910 se přidal na stranu autonomistů.
Po převratu byl nejprve členem Národního výboru a poté i správní komise. Následně byl v roce 1919 za vítězné sociální demokraty zvolen do břeclavského zastupitelstva a stal se členem městské rady pověřeným hospodářským referátem. Během komunistického puče ve straně v roce 1920 zůstal věrný socialistům. Přesto již v dalších volbách nekandidoval a raději se věnoval práci v Dělnické akademii, ve výboru Muzejního a vlastivědného spolku a knihovní radě, kde byl předsedou. Dále byl v roce 1928 jmenován členem okresního zastupitelstva.
Na začátku roku 1938 odešel do penze, avšak už na podzim se musel v důsledku německé okupace odstěhovat do Tvrdonic, kde přečkal válku. Po roce 1945 se podílel na znovuzaložení břeclavské organizace sociální demokracie. Vrátil se do funkce předsedy knihovní rady a pokračoval v práci v Dělnické akademii. V roce 1948 odmítl sloučení ČSSD s KSČ a v roce 1949 odešel z veřejného života. Do roku 1954 zůstal jen předsedou Pohřebního spolku železničních zaměstnanců Svépomoc.
Cyprisův největší odkaz spočívá v množství novinových článků a historických studií, ve kterých zachytil minulost i současnost tehdejší Břeclavi. Jelikož městský archiv v roce 1945 vyhořel, jsou Cyprisovy práce jako „Ze starých obecních protokolů“, „Břeclav před válkou, za války a za státního převratu“ či „O městských hřbitovech v Břeclavi“ dnes často jediným dostupným pramenem k poznání břeclavské historie.