(Malá Kvíce 9. 2. 1855 – 9. 12. 1917 Břeclav)
Břeclavský advokát a vůdčí postava zdejšího českého národního hnutí před 1. světovou válkou
Karel Čermák vystudoval právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a poté sbíral zkušenosti v Písku, Kutné Hoře a Slavkově u Brna. Nakonec se roku 1889 usadil v Břeclavi, kde se prakticky okamžitě zapojil do vlastenecké činnosti. Jako předseda místního odboru Ústřední Matice školské věnoval nejvíce energie podpoře českého školství v Břeclavi. Roku 1903 se mu podařilo vyjednat zřízení soukromé dívčí pokračovací školy. Byl také iniciátorem snah o zřízení české střední školy a později předním podporovatelem Matice břeclavské v jejím úsilí o založení a udržení české měšťanské školy. Bez jeho konexí na nejvyšší patra české politiky, by škola nejspíš nepřežila.
Čermákovo jméno je dále úzce spjato s břeclavským Sokolem, jemuž byl roku 1894 zakladatelem a prvním starostou. Dále byl od roku 1896 předsedou čtenářského spolku Břetislav, kde se mimo jiné v roce 1899 zasadil o založení první české veřejné knihovny a čítárny. V roce 1900 dr. Čermák spoluzakládal Starostenský sbor okresu břeclavského, kde figuroval až do své své smrti jako jednatel. V nejtěžších časech pomáhal zchudlému a osleplému Antonínu Košťálovi najít kupce pro jeho sbírku knih a obrazů. Ještě v roce 1915 se svým vlivem přimlouval za zřízení opatrovny pro poštorenské děti, které byly nuceny docházet do školy ve Staré Břeclavi.
Velmi cenné jsou také jeho sociologické a statistické spisy o Břeclavi a okolí, ve kterých si všímal velké bídy prostých lidí. Přispíval rovněž do řady časopisů a překládal z cizích jazyků. Byl též vynikajícím řečníkem. Politicky inklinoval k Moravské lidové straně.
Je pochován na městském hřbitově v Břeclavi a je po něm pojmenována ulice.