(Kojetín 24. 3. 1881 – 26. 7. 1971 Brno)
Vrchní zemský stavební rada a komunální politik
Uznávaný odborník v oboru vodohospodářských staveb vystudoval Vysoké učení technické v Brně. Do Břeclavi byl povolán roku 1911, kdy jej zemský výbor jmenoval vedoucím nově vzniklé zemědělsko-technické správy, jež měla za úkol provádět meliorační práce na Břeclavsku. Do veřejného dění Rudolf Zaoral poprvé zasáhl během státního převratu v roce 1918, kdy jako nadporučík velel vojenské posádce břeclavského nádraží a svým pohotovým zásahem překazil pokus místních Němců o obsazení břeclavského železničního uzlu a přivolání posil z Vídně.
Po válce se Zaoral vrátil k civilnímu zaměstnání. Do břeclavské komunální politiky se zapojil až ve 2. polovině 20. let. V roce 1927 byl za republikánskou stranu zvolen do zastupitelstva. V následujícím volebním období od roku 1931 působil jako první náměstek starosty Antoše Čapky. Starostou Břeclavi byl Zaoral de fakto již od léta 1936, kdy vedl radnici z titulu úřadujícího náměstka za nemocného a později zesnulého A. Čapku. Oficiálně se funkce ujal 3. března 1938 v čase rostoucího ohrožení státu nacistickým Německem.
Dále byl od roku 1929 předsedou Slováckého veslařského klubu, předsedou Starostenského sboru okresu břeclavského a působil rovněž v Hospodářském spolku, Okresní péči o mládež či Občanské záložně.
Po německé okupaci musel odejít do Uherského Hradiště, kde byl jmenován přednostou regulační správy řeky Moravy. Nicméně již v létě roku 1945 se vrátil do Břeclavi, kde poté až do roku 1961 působil ve vodohospodářském podniku. Rovněž byl předsedou obnoveého muzejního spolku. Do vedení města se na čas vrátil po únoru 1948, kdy byl kooptován do rady MNV a byl mu svěřen referát sociální péče. Závěr života strávil na odpočinku v Brně.