(Jalubí 25. 5. 1830 – 7. 2. 1879 Šakvice)
Učitel a národní buditel. Urban Plaširyba pocházel z Uherskohradišťska a do Břeclavi přišel jako mladý absolvent učitelského kurzu v roce 1848. Měl největší zásluhu na počátcích národního probuzení v Břeclavi. Nosil čamaru a odebíral české knihy a noviny, které potom půjčoval místním občanům. Kromě učitelství byl také varhaníkem. Byl to on, kdo zavedl v břeclavském kostele zpívání pouze v českém jazyce.
Jeho myšlenky našly úrodnou půdu především ve Staré Břeclavi, kam velmi rád docházel. Nebylo prý slavnosti nebo zábavy, jichž by se neúčastnil. Shromáždil zde kolem sebe kroužek uvědomělých sedláků jako byli František Einsiedler, Tomáš Veselý, Jakub Černý, Martin Chorvát či písmák Martin Lucký, kteří poté s jeho pomocí roku 1864 dosáhli osamostatnění Staré Břeclavi od městečka Břeclav.
Kvůli své národní činnosti nakonec musel Břeclav v roce 1863 opustit. Učil nejprve v Adamově a od roku 1867 byl řídícím učitelem na obecné škole v Šakvicích.