Pozdně barokní katolický chrám sv. Václava vystavěl na břeclavském centrálním náměstí kníže Josef Václav z Lichtenštejna podle plánů architekta Antona Erhada Martinelliho. Nový svatostánek vyrostl na místě staršího kostela sv. Filipa a Jakuba. Základní kámen byl položen 21. května 1753. V době realizace byl již Martinelli po smrti, stavbu proto vedli architekti a stavitelé Gaetano Matteo Pisoni, Ignaz Mödlhammer a Jan Kaša. Vysvěcení provedl 8. června 1756 podivínský děkan Butz z Rolsbergu.
Hlavní oltář nového kostela byl zasvěcen sv. Václavovi, levý vedlejší oltář sv. Filipu a Jakubovi, pravý boční oltář sv. Kříži (roku 1901 přebudován na oltář Božského Srdce Páně). V roce 1884 byla na severní straně pod chórem přistavěna kaple Božího hrobu.
Kostel byl jednolodní a na jihovýchodní straně k němu přiléhala věž se zvonicí a hodinovým strojem. Na severní straně se nad vstupním portálem nacházel chór s varhany. Venku po stranách hlavního vchodu byly umístěny sochy sv. Floriána z roku 1745 a sv. Jana Nepomuckého z roku 1823. Kostel sloužil věřícím až do 20. listopadu 1944, kdy podlehl spojeneckému bombardování. Trosky těžce poškozeného chrámu byly z náměstí definitivně odstraněny v roce 1946.
