Česká Břeclav před rokem 1918 akutně postrádala materiální zázemí. Neměla besední dům ani sokolovnu. Při pořádání kulturních akcí tak byli Češi odkázáni na libovůli zdejších hospodských. Situaci zachránil až Emil Totušek, který v roce 1909 vyženil někdejší Markův hostinec. Objekt následně roku 1912 rozšířil a přestavěl do dnešní podoby. Nově zřízený hotel poté pojmenoval symbolicky Národní dům.
Před 1. světovou válkou byl Totuškův podnik centrem českého veřejného života v Břeclavi. Právě z balkonu Národního domu 14. 10. 1918 říšský poslanec Rudolf Malík oznamoval Břeclavanům brzký vznik Československa a zde probíhaly důležité porady českých předáků. Od 30. let hotel upadal, byl přejmenován a v roce 1947 jej koupilo město Břeclav, které dům adaptovalo pro potřeby břeclavského školství. V objektu poté byla umístěna školní jídelna a družina. Nejspíš jen díky své slavné minulosti dům v 70. letech unikl asanaci.
Po Sametové revoluci město Břeclav v roce 1992 objekt převedlo na břeclavské gymnázium, které sem umístilo část svých tříd. Následně město roku 2000 budovu získalo nazpět výměnou za historickou budovu gymnázia. V roce 2003 město objekt prodalo a nyní zde sídlí soukromá zdravotnická škola.
